Hostel Little Quarter
+420 257 212 029
CZ CZ MENU
AVE Hotels facebookinstagramtripadvisoryelpgoogle+foursquare
Rezervace / Zjistit dostupnost   →
Rezervace
Datum příjezdu  
Datum odjezdu  
Dospělí
Děti / Malé děti   
Kód speciální nabídky/sazby (volitelné)
Zrušit
nerudovka
vyhled
pokoj
terasa

Hostel Little Quarter

Hostel Little Quarter Praha se nachází přímo na známé Královské cestě v Nerudově ulici, v samém srdci historického centra Prahy a je určený především pro mladé hosty. Pokoje ve vyšších patrech a přes léto otevřená střešní terasa nabízejí nezapomenutelný výhled na Pražský hrad a Petřín.

V těsné blízkosti se nacházejí nejzajímavější a nejstarší památky Prahy a množství restaurací, kaváren, hudebních klubů, barů a obchodů.

Free WI-FI

SPECIÁLNÍ NABÍDKA

Až 10% sleva při včasné rezervaci ONLINE (32 a více dní před příjezdem)

-10% na každou rezervaci přes FACEBOOK

Mapa

Kontakty

Adresa:

Nerudova 21/246
Praha 1, 110 00
GPS: 50°5'18.192N, 14°23'57.835E

Recepce:

Telefon: +420-257 212 029
Mobil: +420-724 011 080
E-mail: LQ@avehotels.cz
Skype: littlequarter.avehotels

Kudy k nám

Veřejnou dopravou:

Metro: zastávka Malostranská, trasa A
Tramvaj: zastávka Pohořelec
linka č. 22 (dolů z kopce)
Tramvaj: zastávka Malostranské náměstí
linky č. 12, 20, 22 (nahoru do kopce)

Autem:

SPECIÁLNÍ NABÍDKA

Až 10% sleva při včasné rezervaci ONLINE (32 a více dní před příjezdem)

-10% na každou rezervaci přes FACEBOOK

Historie hotelu a okolí

Nerudova ulice je součástí Královské cesty a představuje hlavní spojnici Hradčan a Malé Strany. Až do roku 1711 ji zhruba uprostřed dělila Strahovská brána, která zde stávala od 13. století. Přestože dnes převládají na zdejších objektech barokní fasády, jádra některých domů jsou z doby středověku. Veliký problém vždy představovala strmost ulice, kterou v minulosti zčásti řešily krokvice (příčná břevna). Ty se označovaly německým slovem Sparren, a tak se v 17.-19. století ulice jmenovala Sparrengasse. Tento výraz zkomolený na Sporengasse se do češtiny překládal jako Ostruhová. Ulice se tak jmenovala až do konce 19. století, od kdy nese jméno spisovatele Jana Nerudy. Ve stejné době se uvažovalo o výstavbě zubačkové tramvaje.

Pražský hrad

Sídlo českých králů a prezidentů je nepochybně nejvýznamnější lokalitou nejen Prahy, ale i celé země. Přemyslovská knížata sem přenesla své sídlo na konci 9. stol. Zásadní význam pro rozvoj Pražského hradu měla vláda Karla IV., jenž inicioval rozsáhlou výstavbu a přestavbu hradu v gotickém stylu. Závěr tohoto údobí rozkvětu hradu spadá do období vlády Vladislava Jagellonského, jenž dal hrad znovu opevnit a vybavit dalšími sály a síněmi, na jejichž vzniku se většinou podílel Benedikt Ried, jehož nejvýznamnějším dílem je unikátní Vladislavský sál – nejvelkolepější pozdě gotická síň střední Evropy, jakož i tzv. Ludvíkovo křídlo, vystavěné již ve stylu renesance. Ani požár, který v r. 1541 těžce poškodil budovy hradu, nezastavil rozvoj tohoto centra země. Postarali se o to první Habsburkové na českém trůnu, z nichž zvláště Rudolf II., jenž z Prahy učinil své sídelní město, pronikavě změnil tvář hradu řadou staveb i nově budovaných zahrad. Po třicetileté válce se Praha stala jen vedlejším sídlem Habsburků. Ti projevili zájem o hrad až v 2. pol. 18. stol, a to bohužel způsobem poněkud problematickým: jimi iniciovaná zásadní přestavba hradu, totiž narušila jeho starobylý ráz. Touto tzv. tereziánskou přestavbou sice byla vytvořena dnešní podoba hradu s ucelenou frontou paláců, dominující pražské scenerii, stalo se tak však za cenu unifikace v duchu klasicismu. Uváženěji si na hradě počínali architekti, kteří se věnovali jeho úpravám poté, co se stal sídlem prezidenta nově vzniklého státu. Zejména dílo architekta Josipa Plečnika dodnes slouží jako vzor citlivých zásahů, jež se přitom nevzdávají moderních postupů. Na tyto postupy pak navázaly úpravy, iniciované prvním českým prezidentem V. Havlem.

Pražský hrad, to je nejen Chrám Sv. Víta, ale i Starý Královský palác, bazilika sv. Jiří s klášterem,Ústav šlechtičen, Lobkovický palác, Nejvyšší purkrabství, Černá věž, Vikárka, Obrazárna Pražského hradu, Zlatá ulička, Bílá věž, Daliborka, Jelení příkop, Jízdárna, Lví dvůr, Letohrádek královy Anny – Belveder, Míčovna , také zahrady Pražského hradu a další památky.

Chrám Sv. Víta

Největší pražský chrám, v němž jsou uložena těla českých panovníků a korunovační klenoty českého království, vznikl za vlády císaře Karla IV. na místě románské baziliky.

Kostel sv. Mikuláše na Malostranském náměstí

Nejvýznamnější a nejvznosnější stavba pražského baroka byla vybudována na místě starého gotického kostela v letech 1704-1752. Díky mistrné intuici tvůrců – otce a syna Dientzenhoferových – tvoří nejen dominantu podhradí Pražského hradu, ale i prostorové těžiště celé malostranské kotliny. Bohatá vnitřní výzdoba chrámu koresponduje s jeho exteriérem. Vyniká především obrovská nástropní freska a sochy světců a církevních učitelů. Na varhany zde hrával i W. A . Mozart.

Vrtbovská zahrada

Zřejmě nejkrásnější zahrada Prahy vznikla v první polovině 18. stol. Na místě bývalých vinic za nevelkým palácem, který nechal na místě dvou malostranských domů vystavět hrabě Sezima z Vrtby. O vznik zahrady se ovšem zasloužil jeho vnuk Jan Josef z Vrtby, jenž pověřil vybudováním zahrady architekta Františka Maxmiliána Kaňku. Ten pak kolem r. 1720 vyhotovil projekt, dokonale využívající předností svažitého terénu k realizaci zahrady italského typu, založené na osovém systému a postupném vršení teras, jejichž opěrné zdi pak souží jako základ galerie rozevlátých barokních soch a váz, jež vytvořil největší sochař českého baroka Matyáš Bernard Braun. Soustava schodišť vede návštěvníka stále výše až k nejvyššímu bodu zahrady, odkud je překrásný výhled na střechy okolních paláců i domů a četné malostranské věže.

Petřínská rozhledna

Vrch Petřín (název snad odvozen od latinského petra – skála) uzavírá ze západu malostranskou kotlinu: jeho svah je rozdělen gotickou kamennou hradbou, budovanou z příkazu Karla IV. (podle pověsti proto, aby pražská chudina získala obživu – odtud její název Hladová zeď). Ve středověku se zde rozkládaly vinice, v pol. 19. stol. Zde byla z podnětu hraběte Chotka založena zahrada.

Na vrcholku Petřína byla ve výši 200 m u příležitosti konání Všeobecné zemské výstavy r. 1891 vybudována 60 metrů vysoká kovová rozhledna, kopírující populární pařížskou Eiffelovu věž. Na vrchol rozhledny vede 200 schodů, z prosklené rampy je krásně vidět nejen Pražský hrad a celá pražská kotlina, ale i široké okolí hlavního města. Petřínská zahrada pak ve všech ročních obdobích láká k příjemným procházkám.

Loreta

Jednou z nejnavštěvovanějších pražských památek je Loreta, původně poutní místo, budované v 1. pol. 17. stol. Kolem tzv. Svaté chýše (Santa casa), kterou zde dala postavit Benigna Lobkovicová jako nápodobu slavné Svaté chýše v italském Loretu.

Postupně byl kolem tohoto obdélného domku vybudován ochoz, k němuž byly přidávány kaple. Na místě hlavní kaple pak Kryštof a po něm Kilián Ignác Dientzenhoferové vystavěli kostel Narození Páně. Ve stejné době bylo vytvořeno i průčelí ve stylu vrcholného baroka, opírající se o raně barokní věž. V ní se pak nalézá jedna z nejznámějších pražských atrakcí – zvonkohra, vytvořená 27 zvonky, jež pomocí hracího válce každou hodinu hraje mariánskou píseň tisíckrát pozdravujeme Tebe.

Dalším magnetem Lorety je i proslulá klenotnice, obsahující sbírku vzácných liturgických předmětů, jimž vévodí diamantová monstrance, osázená 6500 diamanty.

AVE Hotels facebookinstagramtripadvisoryelpgoogle+foursquare
©Provozovatel: AVE a.s. zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 68 Pod Barvířkou 6/747, 150 00, Prague 5, IČO: 00505641, VAT: CZ00505641